Kyberkriminalita a právo

Tomáš Gřivna, Radim Polčák (eds.)
Auditorium, Praha 2008, 220 stran, doporučená cena 230 Kč

S rozvojem moderních technologií se v naší společnosti stále častěji vyskytují nové formy kriminality. Svět počítačů a zejména pak internet jsou v tomto směru prostředkem pro páchání trestné činnosti v celosvětovém měřítku s tomu odpovídajícími důsledky a nebezpečími. Poslední významnou iniciativou v tomto směru je Úmluva o počítačové kriminalitě, která počítačový zločin definuje, kvalifikuje a určuje prostředky pro jeho potírání. Skupina českých odborníků na oblast IT práva proto přináší české právnické i laické veřejnosti vlastní pohled na problematiku potírání počítačové kriminality. Zohledněny jsou rozličné formy trestné činnosti, od tzv. hackování až po šíření dětské pornografie, to vše ve světle Úmluvy o počítačové kriminalitě, jejíž text je v originále i českém překladu v knize přiložen.

Ukázka

Více o knize

Právo informačních technologií představuje obor, jehož samotná existence je stále sporná. Není pochyb o tom, že technologický aspekt v sociálních vztazích představuje kvalitativně specifický prvek. Je však stále diskutabilní, zda informační technologie vytvářejí soustavu společenských vztahů, která je do té míry specifická a robustní, aby odůvodnila existenci specifické legislativy, právních institucí nebo metodologie. Vedle prosté aktuální racionality je v tomto případě třeba brát v úvahu navíc i silné konzervativní tradice, které jsou pro mechanismus právní regulace často určující a které jej činí do značné míry rezistentním vůči dramatickým změnám.

Podobnou debatu, jaká již po více než dekádu probíhá okolo vymezení práva informačních technologií jako svébytného oboru, je možné vidět i okolo otázky, zda sociální či hospodářské struktury v informačních sítích vůbec vyžadují ke své organizaci stát a právo. Samoorganizační nebo, chceme- li, anarchistické koncepce kyberprostoru jsou přinejmenším stejně dobře argumentované jako protichůdné přístupy regulativistické.

Do tohoto stále ještě (na poměry v právu) turbulentního prostředí přicházíme s publikací, v níž se snažíme načrtnout některé z problémů státní (případně mezivládní) intervence v kyberprostoru, konkrétně pak takové, jejímž smyslem je zajistit interní bezpečnost informační sítě a ochranu vitálních veřejných zájmů. V době, kdy se Česká republika chystá harmonizovat tuzemské trestní právo s klíčovou mezinárodní nepřímou úpravou, tj. s Úmluvou, je dle našeho názoru vhodná doba k tomu diskutovat otázky adekvátní interpretace často široce formulovaných ustanovení nových skutkových podstat počítačových trestných činů. Přinejmenším stejně důležité je zabývat se v této situaci i aplikací obecných právních principů a principů trestního práva na kvalitativně nové formy individuálních a sociálních aktivit v kyberprostoru. Příprava této práce byla vedena snahou o zohlednění nikoli jen izolovaných pozitivních výsledků státního zákonodárství, ale též obecných právních, sociálních, historických a technologických souvislostí, které v tomto případě dokonce považujeme za klíčové. Právě na míře a kvalitě zohlednění souvislostí a širšího kontextu formální regulace totiž záleží konečný úspěch pozitivněprávní regulace reprezentované v našem případě Úmluvou a rekodifikací trestního práva.

Tato kniha tedy nemá v žádném případě ambice působit jako kompendium právního postihu kyberkriminality. Na takovou práci je ostatně dle našeho názoru ještě příliš brzy. Naším cílem bylo spíše popsat a přiblížit českému odbornému publiku základní problémové okruhy související s tímto relativně novým fenoménem a přispět do diskuse nad souvisejícími právními otázkami, které v současné době považujeme za zásadní.

Obsah

• Úvod

• 1. Autoritativní regulace kyberprostoru a legitimita trestního práva
• 1.1. Informace a informační síť
• 1.2. Pojem organizace a regulace z informační perspektivy
• 1.3. Zlatý věk informační sítě
• 1.4. K legitimitě práva v informačních sítích a mechanismu právní regulace
• 1.5. Krátká poznámka k povaze informace a informační společnosti
• 1.6. Problém kyberkriminality a její společenská nebezpečnost

• 2. Definiční problémy a kriminologická specifika kyberzločinu
• 2.1. Definice kyberzločinu
• 2.2. Počátky regulace počítačové trestné činnosti
• 2.3. Různá označení kyberzločinu
• 2.4. Pojem kyberzločinu
• 2.5. Specifika viktimizace a obětí kyberzločinu
• 2.6. Specifika pachatelů kyberzločinů
• 2.7. Násilí a vláda nad kyberprostorem
• 2.8. Shrnutí kapitoly

• 3. Mezinárodněprávní důsledky použití počítačového útoku během mezinárodního ozbrojeného konfliktu
• 3.1. Informační operace, informační válka a počítačový útok
• 3.2. Aplikovatelnost mezinárodního humanitárního práva na počítačový útok
• 3.2.1. (Ne)legitimní cíle počítačového útoku
• 3.2.2. Nerozlišující zbraně a počítačový útok
• 3.3. Legalita použití síly a počítačový útok
• 3.3.1. Počítačový útok jako ohrožení míru či porušení míru dle článku 39 Charty OSN
• 3.3.2. Může být použito počítačového útoku v sebeobraně?
• 3.4. Shrnutí kapitoly

• 4. Právní komparatistika a možnosti její aplikace na problém kyberkriminality
• 4.1. Srovnávání v právu
• 4.2. Trestněprávní komparatistika
• 4.3. Trestněprávní komparatistika a kyberkriminalita

• 5. Vyšetřování počítačové kriminality
• 5.1. Plánování a vyšetřování počítačové kriminality
• 5.2. Vyšetřovací a operativně pátrací úkony
• 5.3. Mezinárodní spolupráce při vyšetřování počítačové kriminality

• 6. K ustanovením Úmluvy o počítačové kriminalitě
• 6.1. Struktura Úmluvy
• 6.2. Používání pojmů
• 6.3. Závazky hmotněprávního charakteru
• 6.3.1. Obecná část hmotněprávních ustanovení
• 6.3.2. Zvláštní část hmotněprávních ustanovení – katalog trestných činů
• 6.4. Závazky procesněprávního charakteru
• 6.4.1 K jednotlivým procesním opatřením
• 6.4.2. Závazky procesněprávního charakteru a česká právní úprava
• 6.5. Závazky v oblasti mezinárodní spolupráce
• 6.6. Závěrečná ustanovení Úmluvy
• 6.7. Shrnutí kapitoly

• 7. Dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě týkající se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy spáchaných prostřednictvím počítačových systémů
• 7.1. Šíření rasistických a xenofobních materiálů
• 7.1.1. Rasisticky a xenofobně motivované vyhrožování
• 7.1.2. Rasisticky a xenofobně motivovaná urážka
• 7.1.3. Popírání, hrubé snižování, schvalování nebo ospravedlnění genocidy nebo zločinů proti lidskosti

• 8. Trestní postih šíření dětské pornografie
• 8.1. Komerční sexuální zneužívání dětí
• 8.2. Boj proti dětské pornografii
• 8.3. Úmluva o počítačové kriminalitě
• 8.4. Opatření Evropské unie proti dětské pornografii
• 8.5. Trestněprávní úprava dětské pornografie v České republice
• 8.6. Trestněprávní úprava dětské pornografie na Slovensku, v Maďarsku a USA
• 8.7. Shrnutí kapitoly

• 9. Úmluva o počítačové kriminalitě
• Úvodní slovo
• Úmluva o počítačové kriminalitě – český překlad
• Convention on Cybercrime – původní znění v anglickém jazyce