Harald Ch. Scheu (ed.)
Auditorium, Praha 2011, 322 stran, doporučená cena 300 Kč

Kniha věnována aktuálnímu fenoménu tzv. nových menšin, přistěhovalcům s dlouhodobým či trvalým pobytem v Evropě. Autoři analyzují klíčové otázky ochrany a integrace příslušníků nových menšin, mimo jiné též ve vztahu se statutem tradičních národnostních menšin.
Kulturní, náboženské a společenské tradice nových přistěhovaleckých komunit bývají většinovou společností v evropských státech vnímány jako cizí prvek v tradičním prostředí. Jak politici a sociologové, tak ve stále větší míře také právníci hovoří o tzv. kulturních konfliktech.
Cílem publikace je představit souvislosti mezi evropskou a národní úpravou migrace na jedné straně a vznikem nových menšin na straně druhé. Komplikovaná a nepřehledná národní i komunitární právní úprava má klíčový vliv na pobytový status příslušníků nových menšin a dlouhodobost či trvalost jejich pobytu. Podle názoru odborníků patří migrační právo k nejsložitějším a politicky nejcitlivějším kapitolám současné evropské integrace. Kniha tematicky navazuje na titul Menšiny a právo v České republice.

Ukázka

Předmluva:

Tato monografie je věnována otázkám souvisejícím s příchodem a právním statusem přistěhovalců do Evropy. Hlavní pozornost je v ní věnována těm skupinám přistěhovalců, jejichž pobyt má dlouhodobý či trvalý charakter, a které lze proto označit za nové menšiny. Před dvěma roky vyšla v tomto nakladatelství publikace editorů René Petráše, Heleny Petrův a Haralda Christiana Scheue Menšiny a právo v České republice, která představuje komplexní obraz mezinárodní a národní, historické a současné ochrany tradičních národnostních menšin v evropských státech. Aktuální monografie analyzuje klíčové otázky ochrany a integrace příslušníků nových menšin. Vzhledem k tomu, že se některé potřeby a požadavky nových menšin na jedné straně a tradičních národnostních menšin na straně druhé výrazně liší, jedná se o poměrně nový prvek systému ochrany lidských práv. Nejednou jsou zejména náboženské tradice a pravidla nových přistěhovaleckých komunit většinovou společností v evropských státech vnímány jako cizí prvek v tradičním prostředí. Jak politici a sociologové, tak ve stále větší míře také právníci hovoří o tzv. kulturních konfliktech. Cílem této publikace je představit souvislosti mezi evropskou a národní úpravou migrace na jedné straně a vznikem nových menšin na straně druhé. Podle názoru odborníků patří migrační právo k nejsložitějším a politicky nejcitlivějším kapitolám současné evropské integrace. V napětí mezi snahou o zachování suverénního prostoru národních států v otázkách přistěhovalectví a faktickou nutností koordinace a harmonizace jednotlivých přístupů k problematice vstupu občanů z třetích zemí na nová území a pobyt na nich vznikla komplexní a místy nepřehledná úprava na národní a evropské (komunitární) úrovni. Tato úprava má klíčový vliv na pobytový status příslušníků nových menšin a dlouhodobost či trvalost jejich pobytu. Vzhledem k odlišným ekonomickým, politickým a historickým podmínkám však není divu, že se přes sílící koordinaci evropské migrační politiky liší charakter nových menšin v evropských státech. Přitom nejde jen o otázku, ve kterých státech se do jaké míry stabilizovaly a integrovaly muslimské menšiny, popř. ze kterých zemí původu pocházejí. Ačkoliv lze zaznamenat určité společné prvky, je situace muslimských menšin ve Francii jiná než např. v Německu a v Německu jiná než např. v Rakousku. Zcela specifický je také výskyt a postavení nových menšin v České republice. Otázkám migrace a problémům, se kterými se v České republice potýkají přistěhovalci a jejich komunity, je také ve zdejší odborné literatuře věnována stále větší pozornost. V rámci evropského migračního prostoru se tato země v posledních letech stává zemí destinace rostoucího počtu migrantů. Kromě toho je třeba upozornit na to, že romská komunita je v České republice sice uznána za tradiční národnostní menšinu ve smyslu platných norem, na druhé straně se však požadavky a potřeby této komunity v mnoha aspektech podobají požadavkům a potřebám nových menšin. Odborná literatura se přirozeně zabývá různými sociálními, kulturními, politickými a také právními otázkami postavení Romů v české společnosti. Jde o takřka ideální téma pro interdisciplinární výzkum. Pozornost akademických autorů vyvolává ovšem také problematika vietnamské migrace do České republiky a – zřejmě pod vlivem zkušeností a debat z jiných evropských států – také postavení poměrně malých muslimských komunit. Za sociologickou literaturou o nových menšinách dosud poněkud zaostává oblast právních studií na toto téma. V této monografii bude proto představeno právní pojetí kulturního konfliktu. Specifičnost situace nových menšin v jednotlivých evropských zemích a roztříštěnost právní úpravy neumožňuje jednotnou kodifikaci na evropské, ba dokonce na národní úrovni. Na rozdíl od úpravy práv tradičních národnostních menšin, která alespoň v zásadách vychází z dlouhodobých mezinárodních standardů a může se opírat o srovnávání příslušných vnitrostátních menšinových zákonů, není případná ochrana nových menšin a jejich příslušníků dosud založena na specifických mezinárodních úmluvách a národních zákonech. Hlavním právním nástrojem na ochranu nových menšin jsou obecné zásady lidských práv. Z tohoto důvodu je výchozím bodem práva kulturních konfliktů soudní praxe, která vykládá zejména principy náboženské svobody a práva na soukromý a rodinný život ve světle specifických požadavků příslušníků kulturně odlišných komunit. V návaznosti na širší teoretické úvahy a na relevantní soudní praxi na evropské úrovni spojuje tato publikace právní koncepci kulturního konfliktu s dalšími relevantními otázkami. Kromě výkladu obecné problematiky migračního práva obsahuje monografie stručnou analýzu historických předpokladů migrace do České republiky a současných podmínek vzniku zdejších nových menšin. Významná část publikace je věnována mimoprávním aspektům integrace cizinců. Závěrečná část, která vychází z mezinárodní konference konané dne 22. dubna 2010 na Právnické fakultě UK, stručně představuje zkušenosti jiných zemí s fenoménem migrace a vzniku nových menšin. Toto srovnání potvrzuje, že ačkoli evropské země a jejich soudní orgány stejně jako Evropský soud pro lidská práva vycházejí ze stejných základů a principů ochrany lidských práv a svobod, zbývá dostatečný prostor pro specifické zacházení s novými menšinami a jejich příslušníky na národní úrovni. Proto se nejen koncepčně, ale také v konkrétním přístupu k požadavkům nových menšin, tzn. zejména náboženských komunit, liší švýcarský, německý a rakouský model. Přirozeně musí proto také český přístup při aplikaci lidskoprávních standardů zohlednit zdejší specifickou situaci. Obdobně jako výzkum klasické menšinové problematiky spojuje i tato publikace metody a výsledky různých právních oborů (právní dějiny, ústavní právo, správní právo, mezinárodní a evropské právo atd.), protože důkladné studium kulturních konfliktů vyžaduje interdisciplinární přístup. Proto jsou zde zohledněny pohledy nejen právníků, ale i odborníků z oblasti etnologie a sociologie a specialistů, kteří získali praktické zkušenosti při práci s novými menšinami. Editor a autoři se nedomnívají, že by tato nová publikace obsahovala úplný a ucelený program řešení kulturních konfliktů v evropském migračním prostoru. Jedná se však v rámci české odborné literatury o první pokus uchopit tuto komplexní problematiku z právního pohledu a spojit právní přístup s poznatky mimoprávních oborů. Proto doufáme, že tato monografie bude oporou pro další odborné studií na dané téma a může výrazně inspirovat nezaujatý přístup k pravidelně se vyskytujícím případům kulturních konfliktů. Kniha, která je hlavním výstupem grantového projektu Grantové agentury České republiky č. 407/08/1287, by nemohla vzniknout bez cenné pomoci řady spolupracovníků. Na úspěšném průběhu mezinárodní konference ze dne 22. dubna 2010 se podíleli prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc, proděkan Právnické fakulty UK, vyslanec Dr. Florian Haug, ředitel Rakouského kulturního fóra v Praze, jeho zástupkyně Mag. Elisabeth Marinković a Michael Wilding, lektor DAAD na Právnické fakultě UK. Poděkování náleží také programu AKTION Česká republika – Rakousko, který finančně podporoval výzkumný pobyt na univerzitě v Salzburku. Poznatky získané během tohoto pobytu byly začleněny do monografie. Na závěr bych chtěl poděkovat Dr. Šárce Blažkové, Pavlině Hubkové a Petru Navrátilovi za pomoc při technickém zpracování publikace.

Obsah

• 1. Pojem kulturního konfliktu
• 1.1. Úvod do problematiky
• 1.2. Pojem kulturního konfliktu v rámci sociologie
• 1.2.1. Právní pojetí kulturního konfliktu

• 2. Kategorie kulturního konfliktu
• 2.1. Kategorizace kulturních konfliktů
• 2.2. Kulturní konflikty a antidiskriminační právo
• 2.2.1. Mezinárodní a evropská úprava zákazu diskriminace
• 2.2.1.1. Mezinárodněprávní základy antidiskriminačního práva
• 2.2.1.2. Zákaz diskriminace v právu EU
• 2.2.2. Případy přímé diskriminace
• 2.2.3. Případy nepřímé diskriminace
• 2.3. Kulturní konflikty a pozitivní povinnosti státu
• 2.4. Horizontální kulturní konflikty

• 3. Migrace a vznik nových menšin
• 3.1. Mezinárodní a evropský rámec migračního práva
• 3.1.1. Mezinárodněprávní rámec migrace
• 3.1.1.1. Mezinárodní ochrana lidských práv
• 3.1.1.2. Smluvní úprava postavení migrujících pracovníků
• 3.1.1.3. Problematika migrace z pohledu právní úpravy světového obchodu
• 3.1.2. Migrační politika EU
• 3.1.2.1. Historický vývoj společné migrační politiky
• 3.1.2.2. Konkrétní úprava migračního práva EU
• 3.1.2.3. Migrace unijních občanů
• 3.1.2.4. Řízení legální migrace
• 3.1.2.5. Opatření EU proti nelegální migraci
• 3.1.2.6. Perspektivy mezinárodní a evropské migrační politiky
• 3.2. Migrace a Česká republika
• 3.2.1. Migrace a právní postavení přistěhovalců v českém právu z historické perspektivy
• 3.2.1.1. Význam historických aspektů a dosavadní zpracování
• 3.2.1.2. Migrace ve starších dobách a tradice přežívající do současnosti
• 3.2.1.3. Státní politika a právní úprava migrací do konce monarchie
• 3.2.1.4. Státní politika a právní úprava migrací v meziválečném Československu
• 3.2.1.5. Státní politika a právní úprava migrací v době nesvobody
• 3.2.1.6. Slovenská migrace do českých zemí
• 3.2.1.7. Migrace Romů do českých zemí
• 3.2.1.8. Zahraniční pracovníci v komunistickém Československu a vznik vietnamské komunity
• 3.2.1.9. Migrace po roce 1989
• 3.2.2. Status dlouhodobě pobývajících cizinců v současném českém právu
• 3.2.2.1. Rozsah evropského migračního práva
• 3.2.2.2. Vliv evropského migračního práva na českou legislativu
• 3.2.2.3. Status dlouhodobě pobývajících osob na území ČR
• 3.2.2.4. Možné problémy při transpozici a aplikace evropského migračního práva
• 3.2.2.5. Hodnocení
• 3.2.3. Migrace cizinců do ČR z pohledu veřejného ochránce práv
• 3.2.3.1. Stručně k rozlišování na víza k pobytu nad a do 90 dnů
• 3.2.3.2. Problémové momenty vízového procesu
• 3.2.3.3. Dorovnání postavení rodinného příslušníka občana ČR s rodinným příslušníkem občana EU
• 3.2.3.4. Nedostatky procesního postavení rodinného příslušníka občana EU (ČR) v řízení o udělení víza k pobytu do 90 dnů
• 3.2.3.5. Chybějící soudní přezkum neudělení dlouhodobého víza
• 3.2.3.6. Provázání rozhodování o trvalém pobytu dle ustanovení § 68 zákona o pobytu cizinců s přiznáním postavení rezidenta dle § 83 téhož zákona
• 3.2.3.7. Výklad výhrady veřejného pořádku v režimu směrnice 2003/109/ES
• 3.2.3.8. Výklad pojmu narušení veřejného pořádku „závažným způsobem“ dle § 83 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců
• 3.2.3.9. Hodnocení
• 3.2.4. Pracovní migrace do České republiky
• 3.2.4.1. Cizinci v České republice
• 3.2.4.2. Migrační politika ČR
• 3.2.4.3. Pracovní migrace do ČR
• 3.2.4.4. Zprostředkovatelské agentury
• 3.2.4.5. Nelegalita
• 3.2.4.6. Shrnutí

• 4. Nové menšiny v České republice
• 4.1. Kulturní specifika muslimů v České republice
• 4.1.1. Minulost a současnost českých muslimů
• 4.1.2. Charakter české muslimské komunity
• 4.1.3. Některé příklady kulturního nesouladu
• 4.1.4. Islám v české veřejné sféře
• 4.1.5. Hodnocení
• 4.2. Vietnamská komunita v ČR
• 4.2.1. Migrace Vietnamců do ČR před rokem 1989
• 4.2.2. Formování komunity po roce 1989
• 4.2.3. Proměna migrační sítě po roce 2006
• 4.2.4. Současná podoba komunity a problémy spojené s novou migrační vlnou
• 4.2.4.1. Hierarchie vietnamské komunity
• 4.2.5. Aspekty fungování vietnamské komunity
• 4.2.5.1. Prostředí velkých tržnic
• 4.2.5.2. Zprostředkovatelský servis
• 4.2.5.3. Vietnamská periodika a vietnamské organizace v ČR
• 4.2.6. Praktické potíže běžného života
• 4.2.7. Hodnocení
• 4.3. K otázce uznání vietnamské komunity za národnostní menšinu v České republice
• 4.4. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a problematika kvalitnějšího vzdělávání pro romské děti
• 4.4.1. Současný stav českého školství
• 4.4.2. Základní premisy rozsudku D. H. a jejich naplnění dnes
• 4.4.3. Příčiny nedostatečného posunu
• 4.4.3.1. Vágní pojmy zákona č 561/2004 Sb.
• 4.4.3.2. Postoje představitelů základního a speciálního školství
• 4.4.3.3. Pedagogicko-psychologické poradny
• 4.4.3.4. Nedostatečný postup státní správy
• 4.4.3.5. Pozdní přijetí antidiskriminačního zákona
• 4.4.4. Možné řešení?
• 4.4.4.1. Aktivity Ligy lidských práv
• 4.4.4.2. Antidiskriminační opatření koalice Společně do školy
• 4.4.4.3. Legislativní návrhy – školský zákon a vyhlášky č. 72/2005 Sb. a č. 73/2005 Sb.
• 4.4.5. Hodnocení

• 5. Koncepce řešení kulturních konfliktů
• 5.1. Kulturní konflikty a mezináboženský dialog
• 5.1.1. Pojetí mezináboženských vztahů
• 5.1.2. Co je a co není mezináboženský dialog?
• 5.1.2.1. Předpoklady pro mezináboženský dialog
• 5.1.2.2. Dopady mezináboženského dialogu
• 5.1.3. Přehled mezináboženských aktivit
• 5.1.3.1. Oficiální (politická) úroveň
• 5.1.3.2. Mezináboženské konference a organizace
• 5.1.3.3. Rady a jiná uskupení náboženských a politických představitelů
• 5.1.3.4. Mezináboženské iniciativy náboženských skupin
• 5.1.3.5. Mezináboženské iniciativy sekulárních organizací
• 5.1.3.6. Iniciativy osobností
• 5.1.4. Úroveň odborníků
• 5.1.5. Úroveň „běžných“ věřících
• 5.1.6. Hodnocení
• 5.2. Migrace a postmigrační kontaktní situace z antropologické perspektivy
• 5.3. Proměna pojetí integrace migrantů v ČR
• 5.3.1. Integrovaná společnost a neintegrovaní migranti
• 5.3.2. Proměny paradigmat integrace migrantů v západní Evropě
• 5.3.3. Od Zásad ke Koncepci: proměna pojetí integrace v České republice
• 5.3.3.1. Problém integrace a proměna subjektu integrace: od integrace společnosti k integraci migrantů
• 5.3.3.2. Od kulturního obohacení k ekonomickému příspěvku
• 5.3.4. Hodnocení
• 5.4. Perspektivy řešení kulturních konfliktů z pohledu práva

• 6. Konferenční příspěvky
• 6.1. Die Entwicklung des europäischen Migrationsrechts
• 6.1.1. Die Subjekte der europäischen Migration
• 6.1.2. Der menschenrechtliche Zugang zum Migrationsrecht in Gestalt des Europäischen Gerichtshofs für Menschenrechte (EGMR) und des UN Menschenrechtsausschusses
• 6.1.3. Der polizeirechtliche Zugang zum Migrationsrecht durch EG und EU
• 6.1.4. Einige Gedanken zur Zukunft des europäischen Migrationsrechts
• 6.1.5. Vývoj evropského migračního práva (resumé v českém jazyce)
• 6.2. Kulturkonflikte und Grundrechte in der Schweiz
• 6.2.1. Grundrechte im Kulturkonflikt: Kein islamspezifisches Thema
• 6.2.2. Religion im Spannungsfeld zwischen Freiheit und Gleichheit
• 6.2.3. Instrumente des Ausgleichs
• 6.2.3.1. Der Grundsatz der religiösen Neutralität des Staates
• 6.2.3.2. Diskriminierungsverbot
• 6.2.4. Beispiel: Dispensationen im Schulbereich
• 6.2.5. Schluss
• 6.2.6. Kulturní konflikty a základní práva ve Švýcarsku (resumé v českém jazyce)
• 6.3.Integration von Ausländern nach deutschem Aufenthaltsrecht und die hierzu ergangene Rechtsprechung
• 6.3.1. Deutschland – ein Einwanderungsland
• 6.3.2. Integration als Ziel des deutschen Ausländerrechts
• 6.3.3. Integrationsmaßnahmen
• 6.3.4. Rechtsprechung zu Integrationsvoraussetzungen
• 6.3.5. Fazit
• 6.3.6. Integrace cizinců podle německého cizineckého práva a příslušné judikatury (resumé v českém jazyce)
• 6.4. Integration der Muslime in Österreich
• 6.4.1. Zuwanderung der muslimischen Arbeitsmigranten
• 6.4.2. Integration der Muslime in Österreich
• 6.4.3. Rechtliche Integration der Muslime in Österreich
• 6.4.4. Gesellschaftliche Integration oder Inklusion der Muslime in Österreich
• 6.4.5. Muslime und Bildung
• 6.4.6. Islamischer Religionsunterricht
• 6.4.7. Schlussfolgerungen
• 6.4.8. Integrace muslimů v Rakousku (resumé v českém jazyce)
• 6.5. Algoritmus rasy. Určování příslušnosti k menšinám v USA

Autoři

Univ. - Prof. Dr. phil. Ednan Aslan

Narozen v roce 1959 v Bayburtu, Turecko. Univerzitní profesor pro islámskou religionistiku na Vzdělávacím institutu Univerzity ve Vídni. Zabýval se studiem sociální pedagogiky, politologie a pedagogiky na univerzitách ve Stuttgartu, Tübingenu, Esslingenu, Klagenfurtu a ve Vídni. Od roku 1996 do roku 2003 působil jako docent na Pedagogické fakultě v Ludwigsburgu a na Univerzitě v Tübingenu se zaměřením na studium migrace, islám v Evropě a náboženský dialog. Od roku 2005 působí jako odborný inspektor pro islámskou religionistiku v školách s povinnou docházkou ve Vídni.

Mgr. Karolína Babická

Absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, studentka doktorského studijního programu tamtéž na katedře mezinárodního práva. Během studia absolvovala roční stáž na University of Nottingham, School of Law. Věnuje se problematice migrace a obchodování s lidmi, její doktorská práce se zabývá tématem potírání nelegálních forem migrace.

Mgr. Daniel Bartoň

Student doktorského studijního programu na Právnické fakultě UK v Praze, teologické zázemí mu tvoří Institut ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě UK. Zaměřuje se na problematiku náboženské svobody, především v evropském kontextu. Je aktivním účastníkem mládežnické ekumeny a mezináboženského dialogu (Ecumenical Youth Council in Europe, Konference evropských církví, Religions for Peace).

Mgr. Kateřina Děkanovská

Pracuje jako referentka pro ekumenu při Úřadu Ústřední rady Církve československé husitské a působí na poli domácí a zahraniční ekumeny. Vystudovala teologii a religionistiku na Husitské teologické fakultě UK v Praze a v současnosti pokračuje v postgraduálním studiu na Filozofické fakultě UK v oboru křesťansko-islámského dialogu.

Prof. Dr. Harald Dörig

Narozen 1953 ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1983-1987 působil jako soudce okresního soudu, 1990 byl jmenován soudcem vrchního zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, 1990-2000 pracoval jako vedoucí centrálního oddělení na Durynském ministerstvu vědy a umění, od srpna 1993 jako ministerský rada a zástupce státního tajemníka, 2000 byl jmenován soudcem Spolkového správního soudu, je členem 1. a 10. revizního senátu odpovědného za otázky přistěhovalectví a azylového práva. V roce 2000 se stal čestným profesorem na Friedrich-Schiller-Universität Jena, v letech 2000¬-2001 pak působil jako hostující profesor na právnické fakultě University of Sydney, Austrálie. Je členem Mezinárodní asociace soudců uprchlického práva (IARLJ). Vydal četné publikace o ústavním právu, přistěhovalectví a azylu, Evropské úmluvě o lidských právech, zákonu o státní službě a právu vysokých škol.

Ao. Univ. Prof. Dr. Michael Geistlinger

Narozen v roce 1956 v Radstadtu. Univerzitní profesor mezinárodního práva, srovnávacího ústavního práva a východoevropského práva na univerzitě v Salzburgu. Studoval právo a slovanské jazyky na Univerzitě v Salzburgu. Je autorem četných publikací o mezinárodním právu veřejném, státním nástupnictví, azylovém a cizineckém právu, lidských právech a ochraně menšin, evropské integraci, mezinárodním právu životního prostředí a komparatistických publikací ohledně ruského a východoevropského ústavního práva. Participoval na četných výzkumných a pedagogických aktivitách na různých univerzitách ve východní Evropě, mnoho let vyučoval na Universitě v Bielefeldu, na University Northern Illinois a na Ohio State University. Pravidelně vedl společné semináře a rozvíjel spolupráci ve výzkumu a studijních programech vysokými školami východní Evropy (Petrohrad, Moskva, Varšava, Praha, Budapešť, Vilnius a další). Je činný v odborných orgánech OSN a OBSE a na Mezinárodním sportovním soud v Lausanne.

Mgr. Věra Honusková

Absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti dokončuje doktorské studium v oboru mezinárodního práva veřejného. Na PF UK působí zároveň jako odborná asistentka Katedry mezinárodního práva. Specializuje se na téma migrace, azylu a uprchlictví, a na oblast lidských práv; v rámci výuky vede také právní kliniku uprchlického a azylového práva. K tématu migrace a uprchlictví vystupuje na odborných konferencích a publikuje. Účastní se také odborných seminářů či letních škol. Je členkou akademické sítě Odysseus Network, či odborných organizací jako European Society of International Law či České společnosti pro mezinárodní právo. Šest let působila v neziskových organizacích jako právní zástupkyně cizinců – migrantů, či uprchlíků. Díky advokátní kanceláři Veverka–Kohoutová má kontakt s právní praxí dodnes.

Mgr. Radka Klvaňová

Vystudovala analýzu sociálních politik na Katolické univerzitě v Lovani a sociologii na Fakultě sociálních studií MU v Brně, kde nyní zpracovává disertační práci na téma inkluze/exkluze migrantů z Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Pracuje v Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti, kde se výzkumně zaměřuje na téma migrace, etnizace a začleňování migrantů a transnacionální perspektivu studia migrace. Je členkou volného sdružení kritických akademiků Migrations, v jehož rámci se podílela na vydání knihy Boundaries in Motion: Rethinking Contemporary Migration Events (CDK, 2009) a čísla Sociálních studií věnovanému transnacionalismu (FSS, 2009). Dlouhodobě též spolupracuje s projektem MigraceOnline.cz.

Mgr. Šárka Martínková

Vystudovala obor kulturologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Svoji pozornost zaměřila na aspekty fungování vietnamské komunity v ČR a oblast česko-vietnamských vztahů. Několikrát navštívila Vietnam a v rámci svého zaměření se podílela coby spoluautorka námětu a výkonná produkční na výrobě tří dokumentárních filmů s vietnamskou tématikou (Kdo mě naučí půl znaku 2006, Země snů 2009, Banánové děti 2009). Spolupracovala také na řadě výzkumů zaměřených na život vietnamských imigrantů v ČR. Od roku 2007 je místopředsedkyní občanského sdružení Klub Hanoi.

Mgr. Bc. Lucie Obrovská

Dva roky se věnovala oblasti práva na vzdělání v nevládním sektoru (Liga lidských práv). V současné době působí jako právnička oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv a je doktorandkou katedry dějin Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Mgr. Eva Pechová

Vystudovala obor vietnamistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve středu jejího zájmu jsou především vietnamské lidové zvyky a fungování vietnamské komunity v ČR. V letech 2000–2001 pobývala na stáži na Národní univerzitě v Hanoji, v letech 2002–2003 pracovala na Velvyslanectví ČR v Hanoji. V současné době působí v neziskovém sektoru. Od roku 2005 je předsedkyní občanského sdružení Klub Hanoi, v roce 2007 a 2008 pracovala pro organizaci La Strada ČR na projektech zaměřených na život Vietnamců v ČR v kontextu obchodování s lidmi a vykořisťování.

JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D.

Od roku 2000 působí na Ústavu právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Absolvoval studia práv na Právnické fakultě UK (včetně postgraduálního studia ukončeného v roce 2002) a historie na Filosofické fakultě UK. Specializuje se na některé otázky vývoje veřejné správy a mezinárodních organizací (např. s Janem Kuklíkem monografie Nadnárodní integrace v Evropě, 2007), zpracoval řadu přehledů právněhistorického výzkumu (např. kniha Právněhistorická bibliografie, 2005) a především se věnuje vývoji právního postavení národnostních menšin v českých zemích ve dvacátém století. Z více než tří desítek publikací o menšinách patří k hlavním Menšiny v komunistickém Československu (2007), Menšiny v meziválečném Československu (v nakl. Karolinum), Národní otázka v českých zemích na sklonku monarchie (in: Vývoj české ústavnosti v letech 1618–1918, 2006).

JUDr. Helena Petrův, Ph.D.

Působí na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Absolvovala Právnickou fakultu UK, kde také úspěšně dokončila postgraduální studium. Specializuje se na otázky ochrany lidských práv a problematiky postavení menšin z hlediska komparativního. Absolvovala řadu zahraničních studijních pobytů, např. na New York University School of Law či Michigan University School of Law. Působí také jako asistentka ústavního soudce na Ústavním soudu ČR. Autorka mj. několika publikací k problému právního postavení menšin (zejména o specifických poměrech v USA, mj. o školství) a také knihy Právní postavení židů v Protektorátu Čechy a Morava – 1939–1941 (2000).

JUDr. Pavel Pořízek

Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v roce 2005 ukončení rigorózního studia (JUDr.). Na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity studuje doktorské studium v rámci kombinované formy studia na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně (disertační práce na téma: Vstup cizince na území z pohledu mezinárodního, unijního a českého práva). Autor a koordinátor desítek projektů z oblasti azylu a uprchlictví, integrace cizinců a migrace; člen Výboru pro práva cizinců při RVLP; autor řady publikací z oblasti azylového a cizineckého práva. Od května 2008 zástupce vedoucí odboru právního Kanceláře veřejného ochránce práv.

Doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.

Působí od roku 2006 působí na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Absolvoval studia na Právnické fakultě Univerzity Parise-Lodrona v Salzburgu a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na obou fakultách úspěšně dokončil postgraduální studium v oboru mezinárodní právo veřejné. V roce 2005 se habilitoval v oboru mezinárodní právo veřejné. Tématem habilitačního spisu byla problematika judiciálních mechanismů v soudobém mezinárodním právu. Specializuje se na evropské právo a mezinárodní právo veřejné a věnuje se zejména otázkám ochrany lidských práv a základních svobod včetně ochrany práv národnostních a jiných menšin.

PhDr. Andrej Sulitka, CSc.

Vystudoval Filozofickou fakultu J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita) obor etnologie a etnomuzikologie (1970), studium v letech 1967/1968 absolvoval na Jagellonské univerzitě v Krakově (kulturní antropologie, sociologie). Jako vědecký pracovník působil v Národopisném ústavu SAV v Bratislavě (dnes Ústav etnolgie) a Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze a v Brně (dnes Etnologický ústav Akademie věd ČR). V letech 1991 až 2008 působil ve státní správě – Úřad vlády ČSFR a Úřad vlády ČR. Je autorem či spoluautorem desítky publikací a studií se zaměřením na etnokulturní problematiku a národnostně menšinové otázky v českých zemích, zejména s ohledem na vývoj po listopadu 1989.

PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.

Ředitel Etnologického ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se otázkami migrace, urbánní antropologií, teorií etnicity, českými menšinami v zahraničí, integrací cizinců. Výzkumy uskutečňoval zejména v České republice, na Slovensku, na Ukrajině, v Rusku, v Kazachstánu, na území bývalé Jugoslávie a v Kanadě. Je předsedou Českého národního komitétu antropologických a etnologických věd a předsedou České asociace pro sociální antropologii. Externě vyučuje předměty spojené se svojí specializací na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Fakultě filozofické Univerzity v Pardubicích a Západočeské univerzitě v Plzni. Jeho odborná bibliografie v současné době čítá 176 položek.