Petr Hůrka
Auditorium, Praha 2009, 192 stran, doporučená cena 320 Kč

Aktuálním trendem legislativního vývoje pracovněprávních vztahů na evropské úrovni je snaha o skloubení zájmů zaměstnavatele, jenž prostřednictvím pracovní síly realizuje svojí činnost, se zájmy zaměstnance, jehož se právo snaží chránit a garantovat mu co nejlepší a nejstabilnější pracovní podmínky. Pro tento trend se v zahraničí vžil termín "flexicurity" (spojení slov flexibility a security), jehož českým ekvivalentem je slovo "flexijistota". Tato publikace představuje analýzu českého pracovního práva z pohledu vyváženého působení flexibility na straně jedné a ochrany zaměstnance na straně druhé, ve snaze poukázat na jejich uplatňování.

Ukázka

Více o knize

Jde o vytváření právního prostoru pro individuální působení smluvních stran, za použití zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, při současné existenci kogentních norem garantujících zaměstnanci nezbytný standard práv souvisejících se zaměstnáním. V hlavní pasáži této práce se prochází jednotlivé instituty pracovního práva s poukazem na vzájemné působení flexibility i ochrany. Smyslem je vyzdvihnout vyvážené působení tohoto principu, který umožní rozvoj smluvních pracovněprávních vztahů při garanci postavení zaměstnance. Rovněž je poukazováno na nedostatečné působení flexijistoty s cílem nastínit požadavky na změnu právní úpravy v tomto duchu.

Předmluva (Miroslav Bělina):

Publikace Petra Hůrky zabývající se ochranou zaměstnance a smluvní volností je obsahově ojedinělá práce, která se věnuje vysoce aktuálnímu, koncepčnímu, teoretickému a průřezovému tématu. Autor dokázal v této publikaci velmi dobře spojit své teoretické znalosti s bohatými praktickými zkušenostmi. Petr Hůrka je uznávaným odborníkem působícím dlouhodobě v oblasti pracovního práva, a to jak v oblasti teorie (od roku 1997 přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy), tak i praxe, přičemž zejména je třeba zmínit jeho mnoholetou činnost na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jedná se o autora, který má rozsáhlou publikační činnost jak domácí, tak i zahraniční, zahrnující učebnice, teoretické práce i komentáře a publikace určené pro právní praxi. Pozoruhodná je nepochybně svým rozsahem i jeho přednášková činnost určená jak studentům, tak specializovaným odborníkům, stejně jako i nejširší odborné veřejnosti. Publikace se zabývá klasickým dilematem pracovního práva, oscilováním mezi pružnou úpravou pro podnikání projevující se smluvní volností a ochranou zaměstnance při nepřekročitelné garanci jeho pracovních podmínek a vysoké stabilitě zaměstnání. Autor tak reaguje na moderní trend přístupu k pracovnímu právu, tzv. flexijistotě a nastiňuje její působení v pracovním právu ČR, vychází přitom z tradičního vymezení tohoto právního odvětví u nás a ze základních principů, na nichž funguje. Současně se pokouší definovat pojem flexijistoty a jeho obsah zdánlivě protichůdných záměrů flexibility práce a ochrany zaměstnance při ní. Publikace se dále podrobně zabývá jednotlivými projevy a promítáním flexijistoty v jednotlivých institutech pracovního práva. Na publikaci je zvlášť cenné, že dává četné náměty de lege ferenda a ukazuje, jakým směrem se má právní úprava pracovního práva ubírat ve snaze najít rovnováhu mezi flexibilitou práce a ochranou zaměstnance. Publikaci jistě ocení široká odborná veřejnost zabývající se pracovním právem. Kromě přínosu pro právní teorii nepochybně zaujme i osoby profesně aplikující pracovní právo jako jsou soudci, či advokáti a lze ji též doporučit sociálním partnerům, tj. odborným funkcionářům a pracovníkům právních útvarů a lidských zdrojů u zaměstnavatelů, stejně jako případně zájemců o tuto oblast z řad zaměstnanců samotných.

Obsah

• ČÁST I. OBECNÉ VYMEZENÍ FLEXIBILITY A OCHRANY ZAMĚSTNANCE: FLEXIJISTOTA V ZAMĚSTNÁVÁNÍ

• 1. Výchozí standardy pracovního práva
• 1.1. Předmět pracovního práva
• 1.2. Vývoj pracovněprávního vztahu

• 2. Pružnost zaměstnání při zachování jistoty zaměstnance
• 2.1. Princip flexijistoty
• 2.2. Ochrana (jistota) zaměstnance
• 2.3. Pružnost (flexibilita) pracovního vztahu
• 2.4. Možná členění flexibility
• 2.5. Nástroje vyjádření flexijistoty v zákoníku práce

• 3. Koncepce a hlavní zásady zákoníku práce
• 3.1. Osobní výkon závislé práce
• 3.2. Vztah zákoníku práce a občanského zákoníku
• 3.3. Zásada autonomie vůle a smluvní princip „co není zakázáno, je dovoleno“
• 3.4. Další stávající zásady

• 4. Východiska a možnosti vzájemného působení flexibility práce a ochrany zaměstnance v českém pracovním právu
• 4.1. Disponenti flexibility a ochrany (jistoty)
• 4.1.1. Zaměstnavatelé
• 4.1.2. Zaměstnanci
• 4.1.3. Odborová organizace
• 4.2. Právní nástroje flexijistoty
• 4.3. Právní prostor pro působení flexijistoty
• 4.4. Pravidla vzájemného působení flexibility a ochrany
• 4.4.1. Zákonný zákaz
• 4.4.2. Povaha ustanovení
• 4.4.3. Ustanovení, která zapracovávají předpisy EU, není-li to ve prospěch zaměstnance

• ČÁST II. VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ FLEXIBILITY PRÁCE A OCHRANY ZAMĚSTNANCE V JEDNOTLIVÝCH INSTITUTECH ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

• 5. Vznik a trvání pracovního poměru
• 5.1. Délka trvání pracovního poměru
• 5.2. Zkušební doba
• 5.3. Další ujednání při vzniku pracovního poměru
• 5.4. Navrhovaný postup de lege ferenda

• 6. Změna pracovního poměru
• 6.1. Změna prvků právního vztahu
• 6.2. Převedení na jinou práci
• 6.2.1. Povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci
• 6.2.2. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci (§ 41 odst. 2 ZP)
• 6.3. Změna místa výkonu práce
• 6.3.1. Přeložení do jiného místa výkonu práce
• 6.3.2. Pracovní cesta
• 6.3.3. Dočasné přidělení
• 6.4. Vysílání zaměstnanců k poskytování služeb na území jiného státu EU
• 6.5. Navrhované změny de lege ferenda

• 7 . Skončení pracovního poměru
• 7.1. Skončení pracovního poměru z důvodu právní události
• 7.2. Dohoda o rozvázání pracovního poměru
• 7.3. Zrušení ve zkušební době
• 7.3.1. Zkušební doba de lege ferenda
• 7.4. Výpověď
• 7.4.1. Výpovědní důvody
• 7.4.2. Výpovědní doba
• 7.4.3. Vykoupení se ze zaměstnání
• 7.4.4. Ochrana před výpovědí
• 7.4.5. Výjimky ze zákazu výpovědi
• 7.4.6. Prodlužování pracovního poměru
• 7.4.7. Výpověď de lege ferenda
• 7.5. Okamžité zrušení pracovního poměru
• 7.6. Hromadné propouštění
• 7.7. Odstupné
• 7.8. Působení odborové organizace

• 8. Pracovní doba
• 8.1. Délka pracovní doby a její rozvržení
• 8.1.1. Délka pracovní doby
• 8.1.2. Rozvržení pracovní doby
• 8.1.3. Pružná pracovní doba
• 8.1.4. Konto pracovní doby
• 8.1.5. Práce přesčas
• 8.1.6. Práce v noci
• 8.2. Doba odpočinku
• 8.2.1. Přestávka v práci
• 8.2.2. Bezpečnostní přestávka
• 8.2.3. Odpočinek mezi dvěma směnami
• 8.2.4. Odpočinek v týdnu a svátky
• 8.3. Dovolená
• 8.4. Evidence pracovní doby
• 8.5. Pracovní doba a doba odpočinku de lege ferenda

• 9. Překážky v práci
• 9.1. Překážky v práci na straně zaměstnance
• 9.1.1. Osobní překážky v práci
• 9.1.2. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu, branné povinnosti a studia
• 9.2. Překážky v práci na straně zaměstnavatele
• 9.3. Překážky v práci de lege ferenda

• 10. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
• 10.1. Účel doplňkových pracovněprávních vztahů
• 10.2. Doplňková zaměstnání de lege ferenda

• 11. Odměňování (mzda)
• 11.1. Výše mzdy
• 11.2. Určení mzdy

• 12. Péče o zaměstnance
• 12.1. Pracovní podmínky zaměstnanců
• 12.2. Odborný rozvoj zaměstnanců
• 12.3. Stravování zaměstnanců
• 12.4. Zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců
• 12.5. Péče o zaměstnance de lege ferenda

• 13. Náhrada škody
• 13.1. Srovnání odpovědnosti za škodu zaměstnavatele a zaměstnance
• 13.2. Zajištění odpovědnosti zaměstnance jinou než pracovněprávní odpovědností
• 13.3. Odpovědnost za škodu v úpravě de lege lata a de lege ferenda

O autorovi - Petr Hůrka

(nar. 1974) je specialistou na pracovní právo, působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nyní jako odborný asistent. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí se podílí na tvorbě pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce a jeho novelizací. Byl členem expertního panelu pro přípravu koncepční novely zákoníku práce i členem Expertní skupiny pro přípravu nového zákoníku práce. Dříve působil na Úřadu vlády a na právním odboru České správy sociálního zabezpečení. Je členem Komise pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení Legislativní rady vlády. Za ČR je členem Evropské sítě pro pracovní právo (European Labour Law Network, projekt EU), dále je ve výboru Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení ČR. Působí jako zprostředkovatel a rozhodce v kolektivních pracovněprávních sporech. V rámci publikační činnosti publikuje v odborných titulech (např. International Labour Rewiew, International Labour Law Reports, Právník, Právní rozhledy, Právní forum, Verlag Dashofer, Právo a zaměstnání, Práce a mzdy atd.). Je spoluautorem komentářů, slovníků a učebnic (Právnický slovník, Pracovní právo, Právo sociálního zabezpečení, Zaměstnávání zvláštních kategorií zaměstnanců, Metodický poradce pracovního práva, Pracovní právo v bodech s příklady, Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku).