Kristina Koldinská, Martin Štefko (eds.)
Auditorium, Praha 2011, 240 stran, doporučená cena 200 Kč

Mezinárodně zastoupený autorský kolektiv se zamýšlí nad sociálními otázkami soudobé Evropy, stejně jako nad variantami řešení aktuálních sociálních problémů v budoucnu. Čerpají přitom z dosavadních poznatků a zkušeností zemí střední Evropy v období uplynulých dvaceti letech. Zohledněny jsou také zkušenosti z transformace ekonomiky postkomunistických zemí. Hlavními tématy knihy jsou rovné příležitosti a diskriminace, zdravotní reforma a důchodová reforma, nové modely sociálního státu a další. Knihy vyšla také v anglickém jazyce.

Ukázka

Obsah

• I. Sociální reformy ve státech střední a východní Evropy
• 1. Odkaz komunismu
• 2. Ekonomická transformace
• 3. Přístup v devadesátých letech
• 4. Změny v devadesátých letech
• 4.1. Tradice a problémy
• 4.2. Alternativní přístupy v devadesátých letech 20. století
• 4.3. Změny konceptů na konci devadesátých let 20. století
• 5. Vstup do NATO a Evropského hospodářského společenství
• 5.1. Problémy v době rozšíření
• 5.2. Po přistoupení k Evropské unii – očekávání a realita
• 5.3. Dopady přistoupení na sociální Evropu
• 5.4. Následky rozšíření
• 6. Poučení

• II. 20 let po pádu Berlínské zdi: O transformaci systémů sociálního zabezpečení ve střední a východní Evropě
• 1. Úspěchy: Proces transformace a použité metody
• 1.1. Otázky týkající se transformace
• 1.2. Otázky spojené s podněty pro tento vývoj
• 1.2.1. Transformace a tradice
• 1.2.2. Sociopolitické úvahy, pragmatismus a externí poradci
• 2. Přechodný krok
• 2.1. Existuje model sociálního zabezpečení pro střední a východní Evropu?
• 3. Zhodnocení stavu: Analýza ze dvou různých úhlů pohledu
• 3.1. Sociopolitické aspekty
• 3.2. Evropský rámec
• 3.3. Horizontální otázky
• 4. Právní aspekty
• 4.1. Pravidla pro vytváření systémů zabezpečení a spravedlivé rozdělení sociálních práv
• 4.2. Ochrana před omezením sociálních práv
• 4.3. Vymahatelnost práva
• 5. Závěr

• III. Sociální reformy ve střední a východní Evropě a evropský sociální model
• 1. Důvody transformace
• 1.1. Znovuobjevení vlastní historie
• 1.2. Adaptace na otevřenou světovou ekonomiku
• 1.3. Účast na evropské integraci
• 2. Charakteristika sociálních reforem ve střední Evropě
• 2.1. Vyrovnání se s odkazem minulosti
• 2.2. Konec státem řízeného hospodářství a zavedení tržní ekonomiky
• 2.3. Nový začátek sociálního zabezpečení
• 2.4. Nový systém práce – kolektivní vyjednávání namísto státní kontroly
• 2.5. Transformace mezi ekonomickými a sociálními pravidly
• 3. Evropský sociální model
• 3.1. Původ, zhodnocení a podoby evropského sociálního modelu
• 3.2. Odkaz společné evropské sociální politiky
• 3.3. Srovnání evropských sociálních států
• 3.4. Vzrůstající vliv práva Evropské unie
• 3.5. Modernizace sociálního zabezpečení
• 4. Zhoršené sociální podmínky jako důsledek transformace, vytváření pravidel pro zásadní změny
• 4.1. Období transformace – zásadní změna orientace
• 4.2. Krize transformace a sociální reforma
• 4.3. Nové úkoly sociální reformy
• 5. Sociální reformy ve střední a východní Evropě podle pravidel evropského sociálního modelu
• 5.1. Propojení se státy střední a východní Evropy
• 5.2. Přizpůsobování se acquis Evropské unie vedlo k novému směřování sociální politiky
• 5.3. Důchodová reforma v zemích střední a východní Evropy
• 6. Závěr

• IV. Rozdělení rizika v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení v Rakousku: Role veřejných a soukromých institucí
• 1. Finanční zdroje dávek a výhod – v rámci podniku
• 1.1. Zaměstnavatel
• 1.2. Podniková rada
• 1.3. Soukromé důchodové systémy financované zaměstnavatelem
• 1.4. Zaměstnanci
• 2. Systémy sdílení rizika
• 2.1. Důchodové systémy financované pouze zaměstnavateli
• 2.2. Důchodové systémy financované zaměstnavateli a zaměstnanci
• 2.3. Financování ze všeobecných daní
• 2.4. Smíšené systémy
• 3. Pracovní právo
• 3.1. Sociální partneři – zaměstnavatelé
• 3.2. Stát
• 3.3. Podniková rada
• 4. Právo sociálního zabezpečení
• 4.1. Stát, jeho devět zemí a města
• 4.2. Sociální instituce
• 4.3. Sociální partneři
• 5. Současné příklady rozdělení rizika
• 5.1. Nemocenská a stálý plat
• 5.2. Odstupné
• 5.3. Minimální zajištění (Mindestsicherung)
• 6. Tendence v rozdělování rizik a odezvy
• 6.1. Tendence
• 6.2. Projednávaná opatření
• 6.2.1. Daň z přidané hodnoty
• 6.2.2. Zdanění finančních transakcí
• 6.2.3. Ekologické daně
• 6.2.4. Osobní transparentní databanka (Transferkonto/Transparenzdatenbank)
• 7. Podmínky výběru odpovídající instituce
• 8. Důsledky současného rozdělení rolí

• V. Evropské standardy solidarity v rámci zdravotní péče ve stárnoucích společnostech: Právo na ochranu zdraví a právo na sociální a lékařskou pomoc
• 2. Právo na sociální a lékařskou pomoc
• 2.1. Odpovědnost za poskytování přiměřené sociální a nezbytné lékařské pomoci
• 2.2. Odpovědnost za rovné zacházení s vlastními a cizími státními příslušníky v otázkách zdravotní a lékařské pomoci
• 3. Závěry

• VI. Kontinuita a změny sociálního postavení žen a mužů: Období socialismu a transformace
• 1. Charakteristika sociálního postavení žen a mužů v období socialismu
• 1.1. Modernizace
• 1.2. Nedostatky
• 1.3. Příčina nedostatků
• 2. Kontinuita a změny v období transformace
• 2.1. Nedostatky
• 2.2. Výzvy a návrhy

• VII. Rovné příležitosti ve Slovinsku a antidiskriminační právo v Evropské unii
• 1. Přehled slovinských antidiskriminačních předpisů
• 2. Interakce mezi právem Slovinska a právem Evropské unie v otázkách rovných příležitostí, rovného zacházení a zákazu diskriminace
• 3. Rovné zacházení a rovné příležitosti v praxi?
• 4. Závěr

• VIII. Rozdíly mezi muži a ženami a etnický původ: Vícenásobná diskriminace a sociální vyloučení
• 1. Ženy z etnických menšin: hledisko sociálního vyloučení
• 2. Právní a politické reakce v evropských zemích
• 3. Vícenásobné znevýhodnění žen z romské menšiny
• 3.1. Vyloučení romských komunit ze vzdělání, zaměstnání, zdravotní péče a sociálních služeb
• 3.2. Vícenásobná diskriminace romských žen
• 3.3. Politiky romské integrace v rámci Evropy
• 4. Závěr

• IX. Některé z překážek a nebezpečí volného pohybu cizinců z nečlenských států EU z hlediska nároků získaných ze systémů sociálního pojištění
• 1. Sociální práva cizinců z nečlenských států EU
• 2. Multilaterální mezinárodní smlouvy
• 3. Bilaterální mezinárodní smlouvy
• 4. Právo EU
• 4.1. Vysílání a přidělování cizinců z nečlenských států EU jako agenturních zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb
• 4.2. Specifický přístup k registrovanému partnerství v České republice
• 5. Sociální reformy v národní úpravě se zřetelem ke změnám postavení cizinců v systému sociálního pojištění
• 5.1. Základní rysy právní úpravy před rokem 1989
• 5.2. Stručný exkurz do sociálních reforem po roce 1989
• 6. Závěr

• X. Zavádění soukromých prvků do národních systémů sociálního zabezpečení a role mezinárodních standardů
• 1. Mezinárodní standardy sociálního zabezpečení
• 1.1. Úmluvy Mezinárodní organizace práce
• 1.2. Nástroje Rady Evropy
• 1.3. Kritéria systému sociálního zabezpečení založeného na solidaritě
• 1.3.1. Minimální úroveň ochrany a obecné zásady
• 1.3.2. Finanční solidarita
• 1.3.3. Obecná zodpovědnost státu
• 1.3.4. Zastoupení různých zájmů ve vedení schématu
• 2. Reforma sociálního zabezpečení v České republice a Estonsku a role mezinárodních standardů
• 2.1. Vliv mezinárodních standardů na reformní proces v České republice
• 2.1.1. Mezinárodní organizace práce
• 2.1.2. Rada Evropy
• 2.1.3. Vliv mezinárodních standardů na reformní proces v Estonsku
• 2.1.4. Mezinárodní organizace práce
• 2.1.5. Rada Evropy a Evropská unie
• 2.2. Výsledek reforem z pohledu mezinárodních standardů
• 3. Privatizace z pohledu mezinárodních standardů
• 3.1. Estonské soukromé důchodové schéma jako příklad
• 3.2. Estonské soukromé schéma ve vztahu k obecným zásadám
• 3.2.1. Finanční solidarita
• 3.2.2. Zodpovědnost státu
• 3.2.3. Zastoupení různých zájmů ve vedení fondů
• 3.3. Napětí mezi soukromým schématem a mezinárodními standardy
• 3.3.1. Příklad Estonska – závěry
• 3.3.2. Závěry pro důchodový systém v České republice
• 4. Závěry

• XI. Systém starobních důchodů v Maďarsku na počátku 21. století
• 1. Schémata zajištění pro případ stáří v Maďarsku
• 1.1. Financování maďarského systému povinného důchodového pojištění
• 1.2. Otázka placení příspěvků
• 2. Bližší popis pilířů důchodového systému
• 2.1. Důchod závislý na výši příjmů (nultý pilíř)
• 2.2. Důchod ze sociálního pojištění (první pilíř)
• 2.3. Plány a přechodná ustanovení pro přestavbu pilíře státního pojištění
• 2.4. Povinný soukromý důchodový systém (druhý pilíř)
• 2.4.1. Základní příčiny částečné privatizace
• 2.4.2. Obecná opatření fondů
• 2.5. Dobrovolné soukromé penzijní fondy (třetí pilíř)
• 2.6. Předdůchodový systém spořicích účtů (pátý pilíř)
• 2.7. Zaměstnanecký důchodový program (čtvrtý pilíř)
• 3. Nejdůležitější opatření, která by měla být přijata

• XII. Koncepce, zdroje a perspektivy důchodové reformy ve Slovenské republice
• 1. Základy důchodového systému ve Slovensku před reformou
• 2. Skutečný stav důchodového systému a vytváření důchodového modelu o více pilířích
• 3. Otevřená metoda koordinace (OMK) v oblasti důchodů: stručné zhodnocení jejího dopadu na slovenskou důchodovou reformu
• 3.1. Úvod k otevřené metodě koordinace (OMK)
• 3.2. Otevřená metoda koordinace důchodů: „povrchní“ a „lehký“ proces
• 3.3. OMK v oblasti slovenské důchodové reformy: jak koordinovat různé důchodové systémy
• 3.4. Nové perspektivy slovenské důchodové reformy – řešení rizik důchodového systému
• 4. Závěr

• XIII. Nový model sociálního státu, nebo nová forma evropského sociálního modelu?
• 1. Nový model sociálního státu vzešlý ze sociálních reforem ve střední a východní Evropě?
• 2. Komunistická minulost
• 3. Členství v mezinárodních organizacích
• 4. Evropský sociální model a jeho současné kontury
• 5. Vliv zemí střední a východní Evropy na evropský sociální model
• 6. Závěr

O autorovi - Ulrich Becker

získal titul Ph.D. na právnické fakultě Univerzity Würzburg (1989) a a LL.M. Na European University Institute ve Florencii (1991). Habilitoval v oblasti veřejného práva, evropského práva a sociálního práva na Univerzitě Würzburg (1994). V letech 1996 – 2002 byl vedoucím katedry veřejného práva, německého a evropského sociálního práva na universitě Regensburg. Od roku 2002 je členem vědecké rady společnosti Maxe Plancka a ředitelem Max Planck Institutu pro zahraniční a mezinárodní sociální právo v Mnichově. Je rovněž čestným profesorem veřejného práva, evropksého práva a sociálního práva právnické fakulty Ludwigs-Maximilians-University Mnichov.

O autorovi - Marcella Corsi

je profesorkou ekonomice na univerzitě Sapienza v Římě a hostující proferoskou na ULB (Department of Applied Economics). Ph.D. Získala v oblasti ekonomiky na University of Manchester (UK) a diplom v oblasti statistiky a ekonomiky na římské univerzitě “La Sapienza”. V současné době je koordinátorkou projektu EGGSI (Expert Group on Gender Equality, Social Inclusion, Health and Long Term Care). Je rovněž členkou Research Working Group of the European Microfinance Network. Pracovala na mnoha mezinárodních projektech o finančním vyloučení a mikrofinancích, migraci a posílení pozice žen. Jako konzultantka pracuje pro OECD, Evropský parlament, Komisi EU a mnoho italských institucí.

O autorovi - Chiara Crepaldi

je socioložka, vedoucí European Social Policies Research Unit. Pracuje na výzkumu, hodnocení a monitoringu aktivit v oblasti sociální politiky a služeb reagujících na otázky sociálního vyloučení a systémů sociální ochrany. Je koordinátorkou projektu EGGSI (Expert Group on Gender Equality, Social Inclusion, Health and Long Term Care). Je spoluautorkou souhrnných zpráv tohoto projektu “Ethnic Minority and Roma Women: A Case for Gender Equality?” (2008); “Access to Healthcare and Long-Term Care: Equal for Women and Men?” (2009); “Violence Against Women And The Role of Gender Equality, Social Inclusion and Health Strategies” (2010). Od roku 2005 koordinovala mnoho studií Evropského parlamentu, mezi nimi “The inclusion of social elements in Impact Assessment” (2005) “The costs of childcare in the European Countries” (2006) “The role of minimum income for social inclusion in the European Countries” (2007); “Illness at workplace in the European Countries” (2008); "The social situation of the Roma and their improved access to the labour market in the EU" (2008); “EU cooperation in the field of social inclusion (2009)” .

O autorovi - Peter Demek

získal Ph.D. na Trnavské univerzitě v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Je členem resortní komise v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení právnické fakulty Trnavská univerzity, členem stálé komise výboru pro sociální věci a životní úroveň Národní rady Slovenské republiky. Rozsáhle publikuje v domácích i zahraničních časopisech i monografiích.

O autorovi - Tineke Dijkhoff

je kandidátkou Ph.D. na právnické fakultě Tilburg University. Svou dizertační práci zaměřila na důsledky standardů MOP a Rady Evropy na rozvoj systémů sociálního zabezpečení v České republice a Estonsku. Tato práce bude vydána v roce 2011. Jejím hlavním bodem vědeckého zájmu je snaha o analýzu míry, do jaké mezinárodní standardy přispívají k postupnému rozvoji sociálního zabezpečeí v členských státech EU a k vytvoření minimálních úrovní sociálního zabezpečení v rámci Evropy. Účastní se projektů “Europe and Social Security” právnické fakulty v Tilburgu a “International Standards-Setting and Innovation in Social Security” Max Planck Institutu v Mnichově. Vyučuje rovněž holandské pracovní právo.

O autorovi - Eberhard Eichenhofer

byl v letech 1989–1997 vedoucím katedry občanského a sociálního práva na University Osnabrück, odkud přešel na Jena’s Friedrich-Schiller University v roce 1997, kde dosud vede katedru sociálního práva. V roce 2003 byl prof. Eichenhoferovi udělen čestný doktorát University v Göteborgu. Je autorem nespočtu odrobných článků a knih v oblasti sociálního práva, pracovního práva, koordinace sociálního zabezpečení a sociálního práva EU. Je členem redakčních rad i šéfredaktorem mnoha významných mezinárodních odborných časopisů.

O autorovi - Jozsef Hajdú

byl v roce 1990 jmenován odborným asitentem na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na “József Attila” University, později Szeged University. V roce 1998 získal od téže univerzity Ph.D. v oblasti politických a právních věd. V roce 2004 tamtéž habilitoval. Professor Hajdú je členem výkonného výboru Mezinárodní společnosti pro pracovní právo a sociáolní zabezpečení. Je autorem knih a článků v oblasti pracovního práv a apráva sociálního zabezpečení. Je náměstkem předsedy společnosti pro pracovní právo a sociáolní zabezpečení. Je prezidentem maďarské společnosti pro průmyslové vztahy. Přednášel v mnoha zemích a je zapojen do mhoha mezinárodních projektů. V současné době je vedoucím katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na právnické univerzitě univerzity v Szegedu a současně vedoucím katedry pracovního práva a práva sociáolního zabezpečení právnické fakulty “Károli Gáspár” Protestant University v Budapešti. Je ředitelem ústavu pro průmyslové vztahy a sociáln zabezpečení univerzity v Szegedu.

O autorovi - Barbara Havelková

je absolventkou Právnické fakulty UK v Praze (Mgr. 2004, JUDr. 2005), Europa-Institutu Sárské University (LL.M., Magistr evropské integrace, 2008) a Oxfordské University (MSt. in Legal Research, 2010). Působila jako stážistka v Právní službě Evropské komise a v kabinetu generálního advokáta Poiares Madura u Soudního Dvora EU, a pracovala jako asistentka na katedře evropského práva Právnické fakulty Sárské University. Absolvovala studijní pobyty na právnických fakultách Sienské, Záhřebské, Harvardské a Michiganské univerzity (poslední dvě jako stipendistka Fulbright-Masarykova programu). V současné době je postgraduální studentkou Právnické fakulty Oxfordské univerzity a vyučuje právo EU tamtéž (CSET Teaching Fellow in EU Law). Na Fakultě humanitních studií UK v Praze vyučuje předmět Gender a právo a spolupracuje s českými nevládními organizacemi k tématu rovnosti pohlaví a diskriminace. Specializuje se na „gender legal studies“ a na postavení žen v českém a evropském právu. V roce 2007 jí v nakladatelství Auditorium vyšla monografie „Rovnost v odměňování žen a mužů“.

O autorovi - Kristina Koldinská

je odbornou asistentkou na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Od roku 1997 působí na zdejší katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (Ph.D. od roku 2000), kde přednáší právo sociálního zabezpečení, pracovní právo a je garantkou a vyučující v kurzech o koordinaci sociálního zabezpečení a sociálním právu EU. Rozsáhle publikuje v České republice i v zahraničí, a to jak v kolektivních monografiích, tak prestižních časopisech. Odborně se zabývá především rovností mužů a žen, otázkami diskriminace, evropským sociálním právem, koordinací sociálního zabezpečení jakož i sociální pomocí. Je členkou mezinárodní sítě právních expertů Komise EU v oblasti zaměstnávání, sociálních věcí a rovnosti mezi muži a ženami, jakož I sítě trESS (Training and Reporting on European Social Security), v jejímž rámci byla členkou think tank v roce 2009. Oba zmíněné dlouhodobé projekty jsou vedeny prestižními evropskými univerzitami a financovány Komisí EU.

O autorovi - Barbara Kresal

je docentkou pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na univerzitě v Ljubljaně. Pracuje na fakultě sociální práce a fakultě ekonomie, jakož i v ústavu pro pracovní právo a právnické fakultě téže univerzity. Účastní se mnoha mezinárodníhc a národních seminářů a konferencí, jakož i různých výzkumných projektů zaměřených na otázky pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Je autorkou či spoluautorkou více než 15 knih a 60 odrobných statí. Jako hostující profesorka přednášela na University of Umea a University of Juväskylä. Je šéfredaktorkou Slovenian Labour Law and Social Security Review ‘Delavci in delodajalci’ (Employees & Employers), vydávaného ústavem pro pracovní právo v Ljubljaně. Jejími hlavními výzkumnými zájmy jsou v současné době skončení pracovního poměru, flexibilní formy zaměstnávání, diskriminace v zaměstnání a základní sociální práva.

O autorovi - Manuela Samek Lodovici

je ředitelkou ústavu pracovního trhu, přednášející v oboru veřejné ekonomiky na LIUC University a katolické univeritě Milano, jakož i na univerzitě v Lubljaně. MA v ekonomice získala na University of Michigan, USA. Vedla mnoho výzkumných projektů a analýz v oblasti trhu práce a politiky zaměstnanosti se zaměřením na srovnávací analýzu regulace trhu práce a systémy průmyslových vztahů, hodnocení trendů, jakož i aspektů genderu a migrace na trhu práce. Jako expert různých evropských sítí byla zapojena do mnoha peer review programů. Od roku 2007 je koordinátorkou sítě EGGSI (Expert Group on Gender Equality, Social Inclusion, Health and Long Term Care). Je spoluautorkou souhrnných zpráv tohoto projektu “Ethnic Minority and Roma Women: A Case for Gender Equality?” (2008); “Access to Healthcare and Long-Term Care: Equal for Women and Men?” (2009); “Violence Against Women And The Role of Gender Equality, Social Inclusion and Health Strategies” (2010).

O autorovi - Martin Štefko

je odborným asistentem na právnické fakultě Univerzity Karlovy a stipendistou Max Planck Institutu v Mnichově. Jako hostující profesor přednášel v roce 2009 na NOVA Southeastern University in Florida, USA (2009). Od roku 2003 je držitelem titutlu doktor práv, od roku 2005 pak Ph.D. Martin Štefko přednáší v mnoha kurzech pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, garantuje kurzy v oblasti lidských zdrojů a politiky zaměstnanosti. Hlavními oblastmi jeho odborného zájmu jsou vysílání zaměstnanců a implementace práva EU v členských státech, zabývá se rovněž občanským a pracovním právem a právem týkajícím se migrace. Napsal více než 90 článků publikovaných v mnoha prestižních časopisech, jako výlučný autor nebo spoluautor publikoval 20 knih týkajících se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Pracuje rovněž jako právní poradce České správy sociálního zabezpečení v Praze a je čestným členem expertní rady úřadu práce v Praze.

O autorovi - Andrzej Marian Świątkowski

je Jean Monnet Professor of European Labour Law and Social Security; vedoucí katedry pracovního práva a sociální politiky fakulty práva a správy Jagellonské univerzity Krakov. Je náměstkem prezidenta evropského výboru pro sociální práva Rady Evropy a ad hoc soudcem Evropského soudu pro lidská práva.