Dlouhé stíny Mnichova

Jan Kuklík, Jan Němeček, Jaroslav Šebek | edice 20. století
Auditorium, Praha 2011, 392 stran, doporučená cena 410 Kč

Kniha prezentuje nový pohled na okolnosti kolem tzv. Mnichovské dohody z roku 1938. Jakkoli by se mohlo zdát, že vše bylo o této kapitole našich dějin již vše napsáno, kniha prokazuje, že stále lze nálezat nové souvislosti. Autoři knihy zaměřili svojí pozornost na další osud Mnichovské dohody, na proces, jakým byla, řečeno slovy E. Beneše „odčiněna“, a v jakých souvislostech se s ní setkáme jak za druhé světové války, tak i dlouho po jejím konci. Mimořádně zajímavou činí knihu dobová i poválečná stanoviska signatářů Mnichovské dohody, resp. států, které se na mnichovské zradě podílely. Kniha obsahuje rovněž dosud nepublikované informace, které autoři získali v zahraničních archivech.

Obsah |  Ukázka

Úvod

Předkládám v této knize spolu s kolektivem spolupracovníků pokus o syntézu československých právních dějin v letech 1945–1989. Jedná se o výsledek procesu, který započal jednak pracemi na grantovém úkolu Grantové agentury ČR věnovanému vývoji československého práva po roce 1945 a jednak výukou výběrového předmětu zabývajícího se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy tímto obdobím od roku 2004. Kolem výuky výběrového předmětu se zase podařilo vytvořit základ autorského kolektivu, který je ze své většiny tvořen pracovníky Ústavu právních dějin a katedry právních dějin Právnické fakulty UK v Praze. Kromě toho se však právě v průběhu práce na grantu a ve výuce podařilo navázat spolupráci i s učiteli a současně renomovanými vědeckými pracovníky katedry teorie práva. To umožňuje alespoň částečně i v této publikaci využít žádoucí interdisciplinární charakter. Ačkoli je kniha zaměřena především na období komunistického režimu (lidové demokracie a samozvaného socialistického období) jsou do ní zařazeny i dvě kapitoly zahrnující vývoj v letech 1945–1948 s tím, že kniha obsahově navazuje i na závěrečnou kapitolu Dějin českého a československého práva do roku 1945 autorského kolektivu vedeného prof. Karlem Malým. Je tomu tak proto, že považujeme vývoj práva v tomto období za důležitý pro pochopení poúnorového vývoje a proto, že právě v období let 1945–1948 byly položeny základy pro důležité politické, ekonomické a sociální změny vedoucí k Únoru a k vytvoření režimu „lidové demokracie“, respektive první fáze státu „diktatury proletariátu“. Považujeme tedy vznik komunistického režimu v Československu za výsledek déle trvajícího a složitého poválečného procesu, stejně jako chceme zdůraznit, že tento proces dále pokračoval i po událostech klíčového únorového týdne v roce 1948. Co se týče způsobu zpracování, do textu samotného byly zejména z didaktických důvodů zařazeny ukázky z pramenů různého typu a provenience, tak aby si čtenář udělal na některé otázky názor sám a aby mu nebyl vždy jen zprostředkován. Předpokládá se, že text bude doplněn čítankou vybraných textů a tento prvek tak bude ještě podpořen. Zvolená metoda umožňuje, byť i v omezené míře, zabývat se i skutečným životem právní normy, což je v období komunistického režimu ještě důležitější než u právních systémů demokratických států. Ačkoli je hlavním účelem tohoto textu sloužit jako základ pro výuku právních dějin druhé poloviny 20. století, a to jak u povinného předmětu, tak i případných jej doplňujících výběrových předmětů, věříme, že si najde své čtenáře i u širší odborné veřejnosti a nejen jí.

Za autorský kolektiv Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.