Pod ochranou hákového kříže

Nacistický okupační režim v českých zemích 1939-1945

Pavel Maršálek | edice 20. století
Auditorium, Praha 2012, 308 stran, doporučená cena 420 Kč

Kniha se zabývá jedním z nejtemnějších období českých dějin. Popisuje proces likvidace druhé československé republiky a ustavení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 a následnou nacistickou okupační politiku, jíž dominovala snaha o pohlcení, germanizaci a dokonalé hospodářské vytěžení českomoravského prostoru. Autor přibližuje čtenáři státoprávní, správní, právní a ekonomické aspekty režimu nastoleného okupanty. Zkoumá též vývoj politického systému protektorátu, problémy kolaborace a odboje. Stranou nezůstává ani každodenní život na okupovaném území utvářený vlivy okupační politiky, dopadem „velkých“ událostí, propagandistickým bojem a patologickými jevy. Závěr publikace je věnován zániku protektorátu, vyčíslení škod způsobených okupací a státoprávní obnově. Nechybí rovněž komparace protektorátu s ostatními nacistickými okupačními režimy a bilancování dosavadního výzkumu.

Ukázka

Předmluva

Tato kniha se věnuje problematice nacistického okupačního režimu v českých zemích, který zde fungoval v letech 1939–1945 pod hlavičkou Hitlerem zřízeného Protektorátu Čechy a Morava. Jedná se o látku bezesporu zajímavou, a to hned z několika důvodů. Především šestileté panství nacistů v naší zemi nebylo, jak ještě ukážeme, okupací v běžném slova smyslu. Němci při jejím výkonu nezachovávali tehdy platnou mezinárodní úpravu danou pro podobné případy v čl. 42–56 Řádu zákonů a obyčejů pozemní války z r. 1907, která pojímala stav okupace jako provizorní a faktický s množstvím záruk pro civilní obyvatelstvo. Od počátku si počínali násilnicky, bezohledně a jakoby šlo o řešení definitivní, i když navenek často vytvářeli dojem respektování národního svérázu domácích obyvatel, jejich tradic a alespoň reziduí české státnosti. Za další proto, že se pod nacionálně-socialistickou vládu dostal první cizí národ, nadto ještě bez boje, v době míru, což dávalo značný prostor pro to, aby postup okupantů nebyl pouze terorem, nýbrž také politikou. A rovněž z toho důvodu, že ovládnutí území jakéhokoli státu cizí mocí zpravidla polarizuje politický systém a vytváří problém kolaborace, odboje a emigrace. Atraktivita tématu, spolu s jeho častým ideologizováním a tabuizací, která nenechávala veřejnost žádající odpověď na nejednu otázku nikdy zcela klidnou, byly příčinou toho, proč se tyto problémy staly již v minulosti předmětem zájmu četných našich i zahraničních historiků. Můžeme dokonce říci, že jen málokterá oblast související třeba i vzdáleně s předmětem našeho zájmu unikla jejich pozornosti. Existují solidní práce o státoprávním uspořádání protektorátu (dílo E. Soboty), včetně podrobných výkladů o struktuře, působnosti a činnosti orgánů veřejné moci v něm (články, resp. monografie, S. Šislera, S. Bimana, O. Sládka, B. Tvarůžka, C. Moravčíka, naposledy P. Maršálka). Řada badatelů se zabývala nacistickou okupační politikou (byly vydány edice dokumentů z šedesátých, osmdesátých a počátku devadesátých let, na nichž se podíleli zvláště M. Kárný a J. Milotová, v nejednom ohledu jsou podnětné příspěvky V. Krále, V. Mastného, V. Průchy, M. Durmanové, J. Michla, S. Zámečníka, D. Jančíka a E. Kubů). Mnohé bylo napsáno o protektorátní politické reprezentaci a o problému kolaborace (rozsáhlé dílo T. Pasáka, starší články J. Tesaře, novější pak M. Musila, J. Tomeše a J. B. Uhlíře, knihy J. Pernese, V. Machálka a zvláště autorské dvojice D. Tomášek – R. Kvaček) a nakonec i o odboji (zejména práce V. Kurala, J. Doležala, F. Janáčka, J. Kuklíka, J. Gebharta, J. Koutka, S. Kokošky, věnované domácí rezistenci, a monografie J. Kuklíka ml. a J. Němečka o odboji zahraničním). Nalezneme i knihy plasticky vykreslující protektorátní každodennost (spoluautorů J. Gebharta – J. Kuklíka a C. MacDonalda – J. Kaplana, nejnověji J. B. Uhlíře). K dispozici jsou také méně nebo více zdařilé syntézy celého okupačního období (Králova Pravda o okupaci, popř. i Odboj a revoluce 1938–1945, na jedné straně oproti vynikajícím Brandesovým Čechům pod německým protektorátem či Kuralově knize symbolicky nazvané Místo společenství – konflikt! nebo Velkým dějinám zemí Koruny české (sv. XV a, b) z pera J. Gebharta a J. Kuklíka na straně druhé). Přesto však jsou patrné určité disproporce ohledně zájmu badatelů o jednotlivá období okupace (ten se soustřeďuje převážně na její první léta, zatímco následující perioda totální války byla tradičně opomíjena) nebo problémy, kde se mezery ve zpracování (týkající se např. organizace okupační armády nebo působení propagandy jako významného nástroje okupační politiky) daří zaplňovat až teprve v poslední době. Opomíjeny jsou kromě toho – snad jedině s výjimkou pojednání o okupační správě a o českém fašismu – poměry panující na Moravě a takřka úplně chybí srovnání situace v protektorátu se starou říší a s ostatními nacistickými okupačními režimy. V odpovědích na mnohé otázky pak dochází k soustavnému přejímání chybných řešení bez konfrontace s prameny (zvláště v případě předlohy Hitlerova výnosu o protektorátu). Korigovat je ale také třeba některé dodnes obecně přijímané závěry (asi nejvíce stále ještě přetrvávající redukci metod okupační politiky pouze na teror nebo podceňování účinnosti opatření okupantů či naopak přeceňování síly hnutí odporu). Poopravit si zaslouží rovněž názory některých autorů snažících se za každou cenu ospravedlnit čelné představitele kolaborace poukazováním na „logiku realismu“, jíž se řídili, nebo zdůrazňováním jejich úlohy při zachraňování obětí nacistického pronásledování. Za účelem překonání zmíněných nedostatků jsem se rozhodl koncipovat svoji práci tak, aby zachycovala celé téma vyváženým způsobem s přihlédnutím k dostupnému archivnímu materiálu, jeho edicím, pramenům práva, odborné a memoárové literatuře i dobovému tisku. Věnuji pozornost jak proměnám státoprávního uspořádání porobené země v souvislosti s profilováním hlavních cílů a modifikacemi okupační politiky v jednotlivých fázích okupace, tak jejímu uplatňování v různých oblastech života společnosti. Detailně se také pokouším zachytit postupné proměny organizace a činnosti soustavy říšskoněmeckých a autonomních protektorátních orgánů v Čechách i na Moravě, jakož i odhalit specifika normotvorby a aplikace práva v tomto období. Poměrně značný prostor věnuji změnám v politickém systému, k nimž během šestiletého německého panství došlo, a postižení společenského klimatu a každodenního života v protektorátu, bez čehož by výsledný obraz nebyl úplný. Na závěr pak připojuji kapitolu o překonání následků nacistické okupace našich zemí ve státoprávní oblasti.

Obsah:

  • 1. Obsazení českých zemí německými vojsky a vznik Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939
  • Předehra německé okupace českých zemí a vzniku protektorátu v březnu 1939
  • Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava
  • Ohlasy na okupaci českých zemí a vznik Protektorátu Čechy a Morava
  • 2. Státoprávní a politicko-ekonomické aspekty okupačního režimu protektorátu
  • Březnová okupace a období vojenské správy
  • Dvojvládí Neuratha a Franka a profilace hlavních cílů okupační politiky
  • Heydrichova totální nadvláda
  • Od Frankova vzestupu ke konci protektorátu
  • Česká státní idea ve stínu okupace a kolaborace
  • 3. Struktura, působnost a činnost orgánů veřejné moci v protektorátu
  • Vojenská správa na počátku nacistické okupace
  • Civilní okupační aparát v prvních letech existence protektorátu
  • Autonomní orgány protektorátu do nástupu R. Heydricha
  • Reforma organizace veřejné moci v protektorátu v letech 1942–1943
  • Zavádění opatření totální války v období let 1943–1944
  • Od organizace německé obrany ke konci protektorátu
  • 4. Tvorba a aplikace práva v protektorátu
  • Autonomie protektorátu nejúplnější nebo přiškrcená?
  • Proces tvorby a aplikace práva v protektorátu a destrukce protektorátní autonomie
  • Za vojenské správy
  • Od nástupu Neuratha do počátku roku 1943
  • Od počátku r. 1943 do konce okupace
  • Stav právního řádu protektorátu po destrukci protektorátní autonomie
  • Český právnický stav pod vlivem nacistických právních doktrín a praxe
  • 5. Vývoj politického systému protektorátu
  • Obecná charakteristika politického systému protektorátu
  • Vznik Národního souručenství a jeho boj s českými fašisty v prvních okupačních letech
  • Počátky, vzestup a rozbití hlavních odbojových organizací do léta roku 1942
  • Německá sázka na kolaboraci, její nástup a vláda. Snaha okupantů o „odpolitizování“ a nacizaci veřejného život v protektorátu.
  • Oživení odboje na sklonku války a cesta ke Květnovému povstání
  • Problémy s kolaborací a odbojem
  • 6. Společenské klima a každodenní život v protektorátu
  • Faktory ovlivňující společenské klima a život v protektorátu
  • Vliv okupační politiky na situaci v protektorátu
  • Dopad velkých událostí v protektorátu
  • Propagandistický zápas mezi nacisty, kolaboranty a odbojem
  • Vliv patologických jevů na klima a život v protektorátu
  • Jak se žilo obyvatelům protektorátu
  • 7. Zánik Protektorátu Čechy a Morava
  • Před koncem protektorátu
  • Škody způsobené okupací
  • Poválečná diskuze o právní povaze nacistické okupace českých zemí
  • Stíny znovunabyté svobody
  • 8. Problémy státoprávní obnovy
  • Mezinárodněprávní obnova Československa
  • Prozatímní státní zřízení ČSR, dekretální normotvorba a příprava k obnovení právního pořádku
  • Faktická obnova republiky a otázka právní kontinuity
  • 9. Protektorát – bilancování jeho vývoje a výzkumu
  • Hlavní kontury vývoje protektorátu
  • Přehled dosavadního bádání

O autorovi

doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.(nar. r. 1970) je absolventem právnické a filozofické fakulty. V současné době působí na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyučuje teorii práva a politologii, věnuje se i právním dějinám. Je autorem dvou knih o dějinách nacistické okupace českých zemí a jedné publikace o vztahu práva a společnosti. Kromě toho vydal několik desítek prací v odborných časopisech a ve sbornících z vědeckých konferencí. V nich se zaměřil na právněteoretickou problematiku, vývoj české právní vědy a protektorátní období našich dějin.

Kontakt:

Auditorium s.r.o.
Americká 9, 120 00 Praha 2
IČ: 27940837
DIČ: CZ27940837

Tel. (fakturace, sklad):
+420 721 472 505

Tel. (obchodní věci):
+420 777 052 972

Informace pro autory:
redakce(zavináč)auditorium.cz

Distribuce a dodávky:
prodej(zavináč)auditorium.cz

Copyright © 2006 - 2014 Auditorium.cz Všechna práva vyhrazena. // Webdesign