Rovnost a sociální práva

Pavla Boučková | edice Téma
Auditorium, Praha 2009, 200 stran, doporučená cena 230 Kč

Publikace představuje analytickou studii kontrastu faktického projevu rovnosti v oblasti mezilidských vztahů s ústavou zaručenou rovností v oblasti lidských práv. Autorka knihy analyzuje stávající přístup české a evropské legislativy a justice v otázkách řešení sociálních konfliktů. Srovnává účinnost a působení mechanismů na ochranu sociálních práv, a to jak v tuzemském právním prostředí, tak z hlediska rámců vystavěných judikaturou a nadnárodními iniciativami v rozličných evropských i mezinárodních strukturách. Jasná identifikace problémů a srovnání jejich řešení činí knihu užitečnou pro právní praxi.

Ukázka

Více o knize

Že jsou sociální práva v mnohém obsahově jiná než klasická občanská a politická práva, je jen konstatování problému. Za ním se prostírá minové pole otázek. Jsou sociální práva vůbec právy ve vlastním slova smyslu? Mají být soudně vymahatelná? Můžeme je považovat za součást základních lidských práv? Kde leží hranice ústavního přezkumu sociální legislativy? Mají soudy dostatek znalostí, aby měnily sociální realitu? Jaký je význam principu rovnosti v tomto kontextu? Tato kniha hledá na uvedené otázky odpovědi. Diskuzi zahajuje historicko-teoretický popis vývoje chápání obsahu sociálních práv. Pozornost je věnována úloze principu rovnosti při zrodu veřejných subjektivních práv sociálního charakteru. Publikace srovnává ústavní úpravu České republiky, jiných zemí s klasickou ústavní demokratickou tradicí a „začínajících“ demokracií. Klade důraz na obsah soudního výkladu psaných úprav, který „dotváří“ konečnou podobu zaručených práv. Samostatná část sleduje, jak sociálními právy „prozařují“ princip rovnosti, právo na život a svobodu. Pozornost je také věnována minimálnímu standardu sociálních práv. Závěr je věnován rovnosti a sociálních práv v právu Evropských společenství.

Obsah

1. Od posledních k prvním: rovnost jako sociální spravedlnost

2. Sociální práva jako lidská práva
2.1. Typy veřejných závazků
2.2. Obsah pozitivních závazků v oblasti sociálních práv
2.2.1. Obecné závazky bezodkladné povahy
2.2.2. Závazek vnitrostátního provedení
2.2.3. Specifické závazky

3. Rovnost a sociální práva v ústavním pořádku
3.1. Míchej, snímej, rozdávej: sociální práva v ústavě
3.1.1. Ústavní úprava sociálních práv
3.1.2. Princip rovnosti jako základ „vtažení“ sociálních práv do ústavní úpravy
3.2. Horizontální účinek ústavně zaručených práv
3.2.1. Zprostředkovaný horizontální účinek
3.2.2. Přímý horizontální účinek
3.2.3. Nepřímý horizontální účinek

4. Demokratický zákonodárce a nezávislá justice: jak silná jsou sociální práva?
4.1. Sociální legislativa a soudcovská zdrženlivost
4.1.1. Evropský soud pro lidská práva a margin of appreciation
4.1.2. Dispozice a úvaha zákonodárce: zdrženlivost v pojetí Ústavního soudu ČR
4.1.3. Justiční intervence jako ochrana znevýhodněných menšin
4.2. Kdo koho kontroluje: „vratký“ a „pevný“ ústavní model justičního přezkumu legislativních opatření
4.3. Sociální práva pod ochranou justice: hledání „nedotknutelného“

5. Právní sociální stát: rovnost a zákaz svévole
5.1. Test opodstatněnosti
5.2. Test opodstatněnosti před ESLP
5.2.1. Sociální práva před ESLP
5.2.2. Čl. 14 Úmluvy: opodstatněnost nevýhodnějšího zacházení
5.2.2.1. Analogické situace
5.2.2.2. Přísnější test opodstatněnosti a uvážení členského státu
5.3. Opodstatněnost vs. rozumnost: Ústavní soud ČR
5.4. Test opodstatněnosti před Ústavním soudem Kanady
5.4.1. Kontextuální analýza a test opodstatněnosti
5.4.2. Test kontextuální analýzy

6. Právo na život a sociální práva
6.1. Právo na život a minimální standard
6.2. Právo na život a pozitivní povinnost státní moci

7. Hodnotové hledisko lidské důstojnosti
7.1. Lidská důstojnost jako svoboda
7.2. Lidská důstojnost jako rovnost
7.2.1. Znevýhodnění
7.2.2. Předsudky, stereotypy a podezřelé charakteristiky
7.2.3. Znevýhodnění, podezřelá kritéria a nepřímá diskriminace
7.2.4. Reálné skupinové charakteristiky
7.2.5. Reálné skupinové charakteristiky menšinových skupin
7.2.6. Nezměnitelné skupinové charakteristiky a volba jednotlivce
7.2.7. Osobní charakteristiky v judikatuře Ústavního soudu ČR
7.2.8. Specifika diskriminačních důvodů

8. Minimální standard a důstojnost chudých

9. Sociální odpovědnost vlastníka

10. Rovnost a sociální práva před Soudním dvorem Evropských společenství
10.1. Předběžná otázka a evropské pojetí rovnosti v sociálních právech
10.2. Přímé horizontální účinky a zásada rovnosti v právu Společenství
10.3. Zásada rovnosti v evropském a ústavním právu
10.4. Lidská práva před Soudním dvorem ES

11. Právo na život ve svobodě a v důstojnosti: zrození veřejných sociálních práv

O autorce - Pavla Boučková

vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze. Působí v neziskovém sektoru a jako advokátní koncipientka. Specializuje na problematiku ochrany lidských práv, státního občanství, rovného zacházení a rovných příležitostí a věnuje se právnímu vzdělávání. V letech 2001–2004 se podílela jako členka pracovní skupiny na přípravě návrhu antidiskriminačního zákona na odboru pro lidská práva Úřadu vlády ČR. V letech 2000–2006 byla členkou Rady Vlády ČR pro lidská práva. Od roku 2004 je členkou European Network of Legal Experts in the non-discrimination field, který zpracovává nezávislé zprávy k otázkám diskriminace a rovného zacházení pro evropské instituce. Spolupracuje s časopisem Jurisprudence, je členkou České společnosti pro evropské a srovnávací právo.